Kofola bez cukru

Nevím, jestli jste někdy v minulosti ochutnali Kofolu bez cukru (nebo aspoň věděli, že existuje), ale byla pěkně hnusná. Nějak tak bych si jako "nezasvěcenec" představovala všechny výrobky z označením "bez cukru", "DIA", "light" nebo "ažpřílišzdravénatoabytobylodobré". Bohudík tomu tak není a mít cukrovku v dnešní době neznamená vzdát se všeho, co na tomhle světě chutná dobře nebo aspoň nějak chutná. 

To, že kofola bez cukru je pěkně hnusná, si uvědomili letos i v Kofole a vytasili se s novou chutí. Nevím, jestli to bylo tím ledem nebo tím, že jsem měla fakt žízeň, ale nechutnala vůbec špatně. Dneska si to chci ještě jednou ověřit, pak dám vědět. (Kamarád, u kterého jsem byla na návštěvě, totiž koupil dvoulitrovku, kterou jsem samozřejmě vyfasovala domů, protože kdo by tohle dobrovolně pil, že?) 

V životě, kdy je pro vás cukr smrtící záležitostí, vám ten aspartam nepřijde tak zlý. Nesmí se to ale přehánět, proto si kupuju své light a zero nápoje v malých plechovkách a piju je jen sem tam. Pro všechny feťáky na cukru je nemyslitelné, že by před Colou dali přednost vodě s citrónem nebo že by si nedali do čaje a kafe 3 lžičky cukru. Pro mě se to ale stalo běžným standardem a světe div se, ono jde žít i tak. 

Současný trend výrobců pitíček je předhánění se ve snižování obsahu cukru v nápojích.  Čtyři gramy cukru v sodovkách v IKEA sem nebo minimum cukru ve Spritu a Fantě tam... Zdá se to jako revoluční novinka a vývoj správným směrem, že? Po zjištění, že výrobci sladkost nahánějí umělými sladidly, vám ale v puse zůstane jen ta divná dojezdová nahořklá pachuť aspartamu a acesulfamu a lepší zítřky jsou ta tam.

Nechci, aby to vyznělo, že život s cukrovkou je o složité dietě, vyhýbání se všemu s cukrem a popíjení chemikálií aka umělých sladidel. Jasně, nepijete sladká pitíčka, dávate si pozor na pečivo a instantní jídla (jestli nevíš proč, přečti si tento článek), ale jinak fungujete normálně. Jednoduše prostě posloucháte své tělo a zamyslíte se nad vším, co strkáte do papule. Když se někdy nechováte podle protokolu, vaše nemocné tělo vám to dá hlasitě najevo a pak si 2 x porušování pravidel rozmyslíte. Spousta "zdravých" lidí si totiž tělo systematicky huntuje levnýma klobáskama ze sámošky a glukózovým sirupem (který je snad už ve všem) a v 50 letech maj jateční váhu, cukrovku 2. typu a za sebou aspoň 1 infarkt. A ještě se diví proč.

Závěrem: Populární knížku Doba jedová jsem nečetla, myslím si totiž, že je plná konspirací, polopravd a nepodložených údajů (proto jsem ji taky nečetla, že), ale tak nějak stejně vím, že když budu zalévat květiny sladkou sodovkou, chcípnou. A je jedno jestli bude light nebo s cukrem. 

Za BezCu crew Diabety

P.S.: IKEA měla v těch pitíčkách 8 gramů cukru. V první vlně to snížili na 3, což mi vyhovovalo, ale nepochodili s tím a za chvíli to navýšili na současné 4 gramy. (A podle mě přihodili i nějaká sladidla, protože je to opět sladké jak cecek.) 

P.S: 2: Rozhodně jsem tímto článkem nechtěla sladkým pitíčkům kazit reputaci. Několikrát týdně mi při hypoglykemii zachraňují život.