Taky máte pocit, že všechny rakoviny, cukrovky a nádory na mozku sedaj jen na hodné lidi? "Ten si to vůbec nezasloužil, ... takový to byl hodný člověk", poslouchám často. Syndromem hodného člověka trpím taky, protože když mi někdo řekne, že cukrovku má třeba Zeman, tak si pomyslím jen "hm, kdy asi bude první amputace...?" Ale když jsem zjistila, že cukrovkou trpí třeba Tom Hanks (DM2 - pro starší ročníky) nebo Nick Jonas (DM1 - pro mladší ročníky), tak jedno oko nezůstalo suché.
V mém dnešním textu budu asi trochu filozofovat a pokládat spoustu otázek. Taky vám mimochodem chybí v okolí lidi, se kterými můžete filozofovat? Nebavit se o počasí, ale hloubce vesmíru, nebavit se, co bude k obědu, ale jak zabránit plýtvání jídlem, nebavit se o tom, co byste udělali kdyby..., ale na čem právě pracujete? Nejsem "small talk" typ a ač mluvím hodně a ráda, tak z rozhovorů o tom, že bylo teplo a už není, jsem vždycky značně nervozní.
... ale zpět k tématu. Nikdo si to nezaslouží, ale zároveň si to někteří zaslouží víc než jiní. A kde jedni řeknou "chudák" jiní řeknou "dobřemutak". Každý by chtěl, aby na jeho pohřbu slzel i pohřebák, ale kolik lidí podle toho žije? Na hodné lidi sedaj nemoci a na zloduchy prachy se říká. Nebo já to říkám. Protože kdybych to měla vztáhnout na svůj život, tak jsem hodný člověk (mimochodem myslíte si, že se všichni vnímaj jako hodní nebo někdo dokáže říct, jsem zmrd a jsem na to hrdý?), třídím odpad, trápí mě znečištění planety, ráda bych dělala na základkách přednášky o fake news, posílám DMS na psí útulky, dokážu se vztekat nad tím, kolik odpadu je z jednoho Big Mac menu, když ho dojím a občas si nekoupím nic v Pepco, protože mě dožene svědomí a dokument o zneužívání pracantů v Bangladéši. (Co k tomu říct. Nikdo není dokonalý. Malé krůčky jakseříká.) Nicméně pořád se považuju za tu hodnější část populace planety a díky tomu můžu psát tady tenhle článek a polemizovat nad tím, jak to maj ti na temné straně. A soudit je.
Hodní lidi nebudou mít nikdy peníze, protože to množství nadací a útulků pro opuštěné mloky, těch bezdomovců, kteří se chtějí za vaše peníze opít a těch pouličních výběrčích dobročinných příspěvků na prsa jejich manželek je tolik, že i když odcházíte z domu s tisícovkou v kapse, vrátíte se bez peněz. Máte tam to srdce a nemáte srdce odmítnout. Hodní lidi budou mít vždycky jen nemoce, protože, ze všech těch nervů, že jim nezbude kvůli těm miliónům kafí, na které pozvali kolegu "kterýnikdynemádrobnénakafe", na složenky, onemocní.
Budete mít sice nemoc, ale budete mít kolem sebe lidi. Lidi, kteří vás politujou. Jste hodný člověk, který si to nezasloužil. Tečka. Nevím, jak vás, ale mě by to zahřálo.
Zlí lidi budou mít sice prachy, protože veškerá filantropie jde mimo ně, ale nemoc si je stejně najde, protože to mračení na ulici, vození se po podřízených a kopání do koček se musí někde projevit, žejo. A tak jako Ríša Müller ví, že štěstí si za prachy nekoupíš, tak je všeobecně známo, že za prachy si nekoupíš ani zdraví. In your face, hovada!
Vsuvka: Pokud jste zlí, nemocní a chudí, tak se někde stala chyba. Měli byste buď zbohatnout nebo se začít chovat hezky. Moji rovnici si takovýma individuama nenechám zkazit!
Prostě když to vezmu kolem a kolem, tak chci být ten hodný člověk, který tu chce zanechat pozitivní stopu. Chci být ten člověk, který nebude plivat na svět jen proto, že pro něj nebyl úplně spravedlivý a chci být ten člověk, který bude žít tak, že si lidi všimnou, až tu nebude. K čemu dostat takovouhle lekci, když si z toho člověk nic nevezme? Zlé věci se přece dějí z dobrých důvodů.
P.S.: Když už mám umřít dřív (to znamená, že mi většina kamarádů bude moct přijít na pohřeb), tak chci, aby obřadní síň praskala ve švech. A aby i ten kaplan plakal. A to nejen pro to, že to bude pohřeb na státní náklady, protože životní pojistku nemám a naneštěstí pro všechny OVB zástupce mít nikdy nebudu.
Za Bezcu Crew Bety
V mém dnešním textu budu asi trochu filozofovat a pokládat spoustu otázek. Taky vám mimochodem chybí v okolí lidi, se kterými můžete filozofovat? Nebavit se o počasí, ale hloubce vesmíru, nebavit se, co bude k obědu, ale jak zabránit plýtvání jídlem, nebavit se o tom, co byste udělali kdyby..., ale na čem právě pracujete? Nejsem "small talk" typ a ač mluvím hodně a ráda, tak z rozhovorů o tom, že bylo teplo a už není, jsem vždycky značně nervozní.
... ale zpět k tématu. Nikdo si to nezaslouží, ale zároveň si to někteří zaslouží víc než jiní. A kde jedni řeknou "chudák" jiní řeknou "dobřemutak". Každý by chtěl, aby na jeho pohřbu slzel i pohřebák, ale kolik lidí podle toho žije? Na hodné lidi sedaj nemoci a na zloduchy prachy se říká. Nebo já to říkám. Protože kdybych to měla vztáhnout na svůj život, tak jsem hodný člověk (mimochodem myslíte si, že se všichni vnímaj jako hodní nebo někdo dokáže říct, jsem zmrd a jsem na to hrdý?), třídím odpad, trápí mě znečištění planety, ráda bych dělala na základkách přednášky o fake news, posílám DMS na psí útulky, dokážu se vztekat nad tím, kolik odpadu je z jednoho Big Mac menu, když ho dojím a občas si nekoupím nic v Pepco, protože mě dožene svědomí a dokument o zneužívání pracantů v Bangladéši. (Co k tomu říct. Nikdo není dokonalý. Malé krůčky jakseříká.) Nicméně pořád se považuju za tu hodnější část populace planety a díky tomu můžu psát tady tenhle článek a polemizovat nad tím, jak to maj ti na temné straně. A soudit je.
Hodní lidi nebudou mít nikdy peníze, protože to množství nadací a útulků pro opuštěné mloky, těch bezdomovců, kteří se chtějí za vaše peníze opít a těch pouličních výběrčích dobročinných příspěvků na prsa jejich manželek je tolik, že i když odcházíte z domu s tisícovkou v kapse, vrátíte se bez peněz. Máte tam to srdce a nemáte srdce odmítnout. Hodní lidi budou mít vždycky jen nemoce, protože, ze všech těch nervů, že jim nezbude kvůli těm miliónům kafí, na které pozvali kolegu "kterýnikdynemádrobnénakafe", na složenky, onemocní.
Budete mít sice nemoc, ale budete mít kolem sebe lidi. Lidi, kteří vás politujou. Jste hodný člověk, který si to nezasloužil. Tečka. Nevím, jak vás, ale mě by to zahřálo.
Zlí lidi budou mít sice prachy, protože veškerá filantropie jde mimo ně, ale nemoc si je stejně najde, protože to mračení na ulici, vození se po podřízených a kopání do koček se musí někde projevit, žejo. A tak jako Ríša Müller ví, že štěstí si za prachy nekoupíš, tak je všeobecně známo, že za prachy si nekoupíš ani zdraví. In your face, hovada!
Vsuvka: Pokud jste zlí, nemocní a chudí, tak se někde stala chyba. Měli byste buď zbohatnout nebo se začít chovat hezky. Moji rovnici si takovýma individuama nenechám zkazit!
Prostě když to vezmu kolem a kolem, tak chci být ten hodný člověk, který tu chce zanechat pozitivní stopu. Chci být ten člověk, který nebude plivat na svět jen proto, že pro něj nebyl úplně spravedlivý a chci být ten člověk, který bude žít tak, že si lidi všimnou, až tu nebude. K čemu dostat takovouhle lekci, když si z toho člověk nic nevezme? Zlé věci se přece dějí z dobrých důvodů.
P.S.: Když už mám umřít dřív (to znamená, že mi většina kamarádů bude moct přijít na pohřeb), tak chci, aby obřadní síň praskala ve švech. A aby i ten kaplan plakal. A to nejen pro to, že to bude pohřeb na státní náklady, protože životní pojistku nemám a naneštěstí pro všechny OVB zástupce mít nikdy nebudu.
Za Bezcu Crew Bety
Tady ještě seznam cukrovkářů celebrit: Pavel Kříž, Halle Berry, Sharon Stone, Elvis Presley, Liz Taylor, Ernest Hemingway, Aretha Franklin, Thomas Alva Edison, Edvard Beneš, Mirek Topolánek, Miloš Zeman, Paul Cézanne, Ray Kroc (paradoxně zakladatel řetězce McDonald's)
Komentáře
Okomentovat