"Toto s cukrovkou nezkoušejte", by běželo malým písmem po displeji obrazovky, kdyby můj život vysílali jako reklamu v televizi. Tenhle blog vznikl víceméně proto, abych všem internetům ukázala, jak se pomalu zabíjím a nikdo pak nebyl překvapený, až to se mnou jednou sekne. A je hrozně fajn potkat lidi, kteří to mají stejně.
To máš takhle jednou na natáčení kameramana, který toho ví o cukrovce až moc. "Je to buď všeználek, nedostudovaný doktůrek nebo jí má taky", řekneš si a začneš pomrkávat po součástkách jeho inzulínové pumpy. Když je pod jeho trikem zahlédneš, seš překvapená, protože si po cestě na benzině zapálil a cigáro zakusoval jedovatou bagetou z pumpy. Vypadne z něj, že kontrolám u lékaře se vyhýbá jako čert kříži a s tím dlouhým cukrem to taky není tak růžové. Ale co, jeho ségra jí má už pár let taky a je stejný punkáč jako on.
Shodneme se, že nejvíc nenávidíme lidi, kteří se na nás koukaj se soucitem. A ty, kteří mají jedinou starost o to, co za komplikace s sebou ta nemoc nese a kdy konečně oslepneme nebo nám aspoň uřežou nohu. A pak taky lidi, kteří v diskuzích na Novinkách.cz píšou, že jsme zátěží společnosti a měli by nás nechat umřít. Protože cukrovka, to je pro stát drahá sranda. Skoro jako D1.
Pak si celou dobu povídáme o tom, kdo, kdy, proč a jak skončil v nemocnici, jestli pumpa nebo injekce a vtipkujeme na téma kolika let se dožijeme. (Shodli jsme se na čtyřicítce)
Za upřímným smíchem trocha trpkosti, trocha strachu a hodně porozumění. A to je život.
To máš takhle jednou na natáčení kameramana, který toho ví o cukrovce až moc. "Je to buď všeználek, nedostudovaný doktůrek nebo jí má taky", řekneš si a začneš pomrkávat po součástkách jeho inzulínové pumpy. Když je pod jeho trikem zahlédneš, seš překvapená, protože si po cestě na benzině zapálil a cigáro zakusoval jedovatou bagetou z pumpy. Vypadne z něj, že kontrolám u lékaře se vyhýbá jako čert kříži a s tím dlouhým cukrem to taky není tak růžové. Ale co, jeho ségra jí má už pár let taky a je stejný punkáč jako on.
Shodneme se, že nejvíc nenávidíme lidi, kteří se na nás koukaj se soucitem. A ty, kteří mají jedinou starost o to, co za komplikace s sebou ta nemoc nese a kdy konečně oslepneme nebo nám aspoň uřežou nohu. A pak taky lidi, kteří v diskuzích na Novinkách.cz píšou, že jsme zátěží společnosti a měli by nás nechat umřít. Protože cukrovka, to je pro stát drahá sranda. Skoro jako D1.
Pak si celou dobu povídáme o tom, kdo, kdy, proč a jak skončil v nemocnici, jestli pumpa nebo injekce a vtipkujeme na téma kolika let se dožijeme. (Shodli jsme se na čtyřicítce)
Za upřímným smíchem trocha trpkosti, trocha strachu a hodně porozumění. A to je život.
Za BEZCU CREW Bety
Komentáře
Okomentovat