Dělají se recenze i na zdravotnické pomůcky? Jakože, tenhle plicní ventilátor je super, rozdýchal mě, když jsem na tom byla nejhůř nebo nech si udělat sádru téhle značky, je lehčí a ani tak nesvědí. Pokud ne, tak si myslím, že je to škoda.
Aktuální kauza dětí se spinální svalovou atrofií možná pár lidem otevřela oči v tom, jak se věcí mají. (Píšu pár, protože si občas čtu komentáře pod příspěvky a už jsem ztratila víru v lidstvo. Naopak, myslím si, že inteligence je nějaká vývojová vada. Nejlíp na tom jste, když jste hloupí a když už s něčím v hlavě, tak aspoň psychopat.)
Ono to totiž není tak, že si farmaceutické firmy řeknou po X letech vývoje: "Jupí, máme to! Honem to pojďme distribuovat všem dobrým lidem!" Ne, ony ty miliardy utopené ve vývoji a výzkumu někdo zaplatit musí. Což naprosto chápu, ale až nyní jsem díky této kauze zjistila, že to nebude můj stát, že to nebude hodný strýc milionář, ale že to budu já, kdo bude cálovat. Bety, rozprodáš majetek, možná pár orgánů, zadlužíš se do konce života a tvoje dítě bude žít. Sice v chudobě, ale žít. Sofiina volba a realita dneška.
Nechtěla jsem tím nadávat na systém, ani si stěžovat na placení zdravotního pojištění, které mi je v takových situacích k ničemu. Já jsem ta zátěž systému, já jsem ta, která pravděpodobně vysává vaše zdravotko. Inzulín něco stojí. A ty komplikace cukrovky taky. Chtěla jsem se jen dostat k tomu (upozorňuji, že nekoukám na konspirační videa!), že už je toho pravděpodobně vymyšleno mnoho, jen se to ještě nedostalo k potřebným, jen se ještě pojišťovny nedomluvily kdo a za jakých podmínek léčbu dostane. Jen ještě nepřišla ta vhodná doba. Ať už to znamená cokoliv.
Senzor monitorující hladinu cukru je tu se mnou něco přes rok. Kdy ho vymysleli? Nevím. Ale po 10 letech, co jsem nemocná, mám krevní testy v černých číslech. A to se počítá.
Navíc si ho od letoška ani nemusím platit a přála bych si, aby se dostal ke všem cukrovkářům. Aby moje babička věděla, že si ten dortík už dávat nemá, protože má zvýšený cukr. Jako "dvojkař" (cukrovkář s diabetem 2. typu) nemá totiž na senzor nárok (a ani 3000 Kč k dobru, aby si ho měsíčně kupovala) a do prstu se píchat kvůli měření nechce (a taky na to vlastně nemá).
Senzoru dávám 5 hvězdiček (i když je velký, nemá propojení do mobilu a v Německu maj už samozřejmě lepší) a doufám, že se brzy dostane k co nejvíce lidem. A vlastně všechny léky světa.
 |
| Najdi senzor |
Aktuální kauza dětí se spinální svalovou atrofií možná pár lidem otevřela oči v tom, jak se věcí mají. (Píšu pár, protože si občas čtu komentáře pod příspěvky a už jsem ztratila víru v lidstvo. Naopak, myslím si, že inteligence je nějaká vývojová vada. Nejlíp na tom jste, když jste hloupí a když už s něčím v hlavě, tak aspoň psychopat.)
Ono to totiž není tak, že si farmaceutické firmy řeknou po X letech vývoje: "Jupí, máme to! Honem to pojďme distribuovat všem dobrým lidem!" Ne, ony ty miliardy utopené ve vývoji a výzkumu někdo zaplatit musí. Což naprosto chápu, ale až nyní jsem díky této kauze zjistila, že to nebude můj stát, že to nebude hodný strýc milionář, ale že to budu já, kdo bude cálovat. Bety, rozprodáš majetek, možná pár orgánů, zadlužíš se do konce života a tvoje dítě bude žít. Sice v chudobě, ale žít. Sofiina volba a realita dneška.
Nechtěla jsem tím nadávat na systém, ani si stěžovat na placení zdravotního pojištění, které mi je v takových situacích k ničemu. Já jsem ta zátěž systému, já jsem ta, která pravděpodobně vysává vaše zdravotko. Inzulín něco stojí. A ty komplikace cukrovky taky. Chtěla jsem se jen dostat k tomu (upozorňuji, že nekoukám na konspirační videa!), že už je toho pravděpodobně vymyšleno mnoho, jen se to ještě nedostalo k potřebným, jen se ještě pojišťovny nedomluvily kdo a za jakých podmínek léčbu dostane. Jen ještě nepřišla ta vhodná doba. Ať už to znamená cokoliv.
Senzor monitorující hladinu cukru je tu se mnou něco přes rok. Kdy ho vymysleli? Nevím. Ale po 10 letech, co jsem nemocná, mám krevní testy v černých číslech. A to se počítá.
Navíc si ho od letoška ani nemusím platit a přála bych si, aby se dostal ke všem cukrovkářům. Aby moje babička věděla, že si ten dortík už dávat nemá, protože má zvýšený cukr. Jako "dvojkař" (cukrovkář s diabetem 2. typu) nemá totiž na senzor nárok (a ani 3000 Kč k dobru, aby si ho měsíčně kupovala) a do prstu se píchat kvůli měření nechce (a taky na to vlastně nemá).
Senzoru dávám 5 hvězdiček (i když je velký, nemá propojení do mobilu a v Německu maj už samozřejmě lepší) a doufám, že se brzy dostane k co nejvíce lidem. A vlastně všechny léky světa.
Za BezCu crew Diabety
<3 Na jednu stranu smutný, ale na druhou moc hezký článek! Jak říkáš, doufejme, že se tato vymoženost časem dostane úplně ke všem a lidi s tímto zdravotním problém budou mít zase o něco lehčí a klidnější život. Dávám 15 z 10 :)
OdpovědětVymazatVítek z Bochenky
Vymazat